Project Info
Project Description
PŘÍRODNÍ LÉČIVÉ ZDROJE VE FRANTIŠKOVÝCH LÁZNÍCH
V dnešních Františkových Lázních a jejich nejbližším okolí už ve středověku lidé objevili a pro své zdraví začali využívat minerální prameny, slatinu a později i vývěr přírodního kysličníku uhličitého. Místní přírodní léčivé zdroje, což jsou prameny, slatina a přírodní vývěr kysličník uhličitého, se začaly odborně prozkoumávat mnohem později. Až v polovině 19. století vznikla nová věda, balneologie – lázeňství. Velkou zásluhu na zkoumání přírodních léčivých zdrojů, hlavně pramenů, měl městský lékař z blízkého Chebu Dr. Bernhard Adler (1753–1810). Díky jemu byl např. zastřešen dnešní Františkův pramen a lékař také požádal císaře o ochranu pramene. Díky iniciativě Dr. Adlera bylo 27. dubna 1793 schváleno dekretem císaře Františka I. založení lázní. Jméno císaře mají lázně ve svém názvu.
Podle plánů abbé Grubera se od roku 1792 začalo stavět město. Gruber udělal plán na barokní princip symetrie, zástavbu doplňoval zelení a parky, respektoval vývěry pramenů, centrem se stala dnešní Národní třída, začínající Františkovým pramenem. Dodnes je možné se podle těchto plánů ve městě orientovat. Lázně se začaly rozvíjet a v roce 1852 se staly samostatným městem. Místní přírodní léčivé zdroje, které se využívají spolu s moderními medicínskými prostředky v lázních stále, jsou chráněné Lázeňským zákonem České republiky. Správci přírodních léčivých zdrojů mají povinnost zdroje chránit a zajišťovat pro potřeby lázeňství, dělat pravidelné chemické rozbory, kontrolovat je, udržovat atd. Kromě pramenů, které jsou zachyceny ve Františkových Lázních a zde uváděny, jsou v Chebské pánvi, ve které Františkovy Lázně leží, další prameny a najdeme zde také mofety (tzv. bahenní sopky) např. v chráněné přírodní rezervaci SOOS, která je v těsné blízkosti města. Františkovy Lázně prosluly zejména jako lázně pro gynekologické obtíže včetně léčby neplodnosti, léčí se zde nemoci srdce a cév, pohybového ústrojí a v posledních letech také následná onkologická léčba. Místní přírodní léčivé zdroje se v lázeňství využívají pro léčbu podle indikací a zdravotního stavu hosta lázní. Jaké zdroje a v jaké formě budou použity pro individuální konkrétní léčbu určují lázeňští lékaři. Přírodní léčivé prostředky, přírodní léčivé zdroje, se používají v původním stavu, bez chemických úprav. Pouze se šetrně zahřívají na příslušnou teplotu a homogenizace směsí v případě peloidů. Léčebný plyn (CO2) se získává separací z minerálních vod. K procedurám také patří různé druhy masáží, fyzioterapie, magnetoterapie, kryokomora a mnohé další. Díky chráněným zdrojům a chráněným přírodním rezervacím mají Františkovy Lázně čisté ovzduší a jsou vyhledávány nejen lidmi se zdravotními problémy, ale stále častěji hosty a návštěvníky, kteří mají zájem o prevenci svého zdraví, chtějí si odpočinout, rehabilitovat, relaxovat a pobývat v příjemném hezkém lázeňském prostředí. Františkovy Lázně můžeme zařadit mezi přírodní léčebné lázně, poskytuje se jim zvláštní ochrana a vytvářejí se jim příznivé podmínky pro jejich další lázeňský rozvoj.
Při lázeňské léčbě jsou využívány přírodní léčivé zdroje jak k pitné kúře, tak k balneaci a procedurám, případně je používána kombinace těchto léčebných postupů. Místní přírodní léčivé zdroje je možné rozdělit do tří skupin.
1. Přírodní vývěr kysličníku uhličitého
V centru Františkových Lázní jsou tzv. Uhličité lázně, které byly postaveny kolem vývěru přírodního kysličníku uhličitého. Plyn, který je těžší než vzduch, přepadává z ochozu studny do místnosti, kolem ochozu se sedí, plyn naplňuje určený prostor cca do výše poloviny lýtek a působí na organismus. Plyn se také používá na speciální gynekologické procedury.
2. Sirnoželezitá slatina
Slatina má tmavě hnědou barvu a specifickou vůni. Vznikala po staletí z rákosové slatiny s malou příměsí ostřice a minerálními vodami. Minerální složku tvoří naplavené písčité jíly, hlavně splachy tvořené kaolinem, různě drobnozrnným křemencem a organickým detritem. Františkolázeňská slatina je klasifikována jako sirnoželezitá, v její sušině je více než 4 % pyritu.
Slatiniště v nejbližším okolí města jsou chráněná oplocením, protože vstup do nevypočitatelných slatinišť je nebezpečný. Slatina se těží několikrát za rok a odborně se připravuje k léčebným lázeňským účelům. Ve směsi s minerálními prameny se používá v přírodní formě na slatinné koupele, ohřátá se aplikuje při zábalech a obkladech a speciální, tzv. panenská slatina se používá pro gynekologické účely. Po procedurách se použitá slatina vrací na speciální úložiště k několikaleté regeneraci. Františkovy Lázně se mohou pochlubit také tím, že historicky mají mezi slatinnými lázněmi prvenství. Kromě slatinišť je slatina částečně také v půdě františkolázeňských parků, a proto se zde velice dobře daří např. azalkám a rododendronům, které v květnu a červnu kvetou v parcích tisíci květy nejrůznějších barevných odstínů.
3. Prameny
Díky pramenům a slatině byly Františkovy Lázně založeny. Podle pravidelných chemických rozborů minerálních pramenů se určuje jejich nejvhodnější použití pro lázeňskou léčbu. Některé minerální vody jsou vhodné pro balneaci, jiné pro pitnou kúru, některé prameny se používají jak k léčebným balneačním procedurám, tak k pitné léčbě. Prameny vyvěrají na různých místech. Prameny vhodné pro pitnou kúru mají přístupné venkovní výtoky. Průměrná teplota pramenů se celoročně pohybuje v rozmezí 9–11 °C. Pro balneaci (do van ke koupelím apod.) se minerální voda, přivedená z pramenů, přihřívá na požadovanou teplotu.
Voda ve vaně, napuštěná z některého františkolázeňského pramene, je lehce zakalená a když se do ní ponoří ruka, naskákají na kůži jemné bublinky oxidu uhličitého. Nejznámějším pramenem je Františkův pramen, který patří mezi nejstarší zachycené prameny Chebské pánve a na jehož pavilonu je vročení 1793. Pramen je v centru města a kolem něj se začaly stavět první lázeňské domy.
Lázeňský Wellness
Kromě tradiční lázeňské léčby nabízí většina lázeňských zařízení ve Františkových Lázních oblíbený lázeňský wellness. Ať už se jedná o relaxační, zkrášlovací či programy aktivního odpočinku, ve Františkových Lázních si každý přijde na své.
Františkolázeňské prameny
V níže uvedeném výčtu jsou zachycené františkolázeňské prameny řazeny abecedně:
- Pramen Adler
- Pramen Cartellieri
- Císařský pramen
- ČKD II
- Pramen Erika
- Františkův pramen
- Pramen Glauber I
- Pramen Glauber II
- Pramen Glauber III
- Pramen Glauber IV
- Luční pramen
- Luisin pramen
- Pramen Marian
- Pramen Natálie
- Nový kostelní pramen
- Nový pramen
- Pramen Palliardi
- Sluneční pramen
- Solný pramen
- Pramen Stanislav
- Pramen Štěpánka
- Železnatý pramen
- Pramen Žofie
Vývěry pramenů jsou často opatřeny přelivnými vázami, pavilony atd. Blízko sebe vyvěrající prameny jsou např. v Kolonádě Solný a Luční pramen. V impozantní stavbě Glauberovy dvorany jsou prameny Glauber III, Glauber IV a Nový kostelní. Minerální voda těchto pramenů je k dispozici také ve venkovním výtoku v zadní části Glauberovy dvorany. Voda v bazénech Aquafora není minerální, ale ve vstupní hale je možné napít se Císařského pramene. Pitnou kúru (tj. dlouhodobější pití) všech pramenů je nutné konzultovat s lázeňským lékařem. Ochutnání některého z volně přístupných pramenů patří k návštěvě Františkových Lázní.
Oficiální stránky města Františkovy Lázně naleznete zde.