Project Info
Project Description
PAMÁTKY VE FRANTIŠKOVÝCH LÁZNÍCH
Zámeček
Vyhlídková věž byla postavena v letech první světové války na památku zesnulého starosty Františkových Lázní a dlouholetého předsedy městského Zkrášlovacího spolku Gustava Wiedermanna jako druhá františkolázeňská rozhledna. Původně nesla název „Dankwarte“ – tedy volně přeloženo „děkovná vyhlídka“. Objekt byl slavnostně zpřístupněný 16. dubna 1916 a plnil hned několik funkcí. V přízemí se nalézala skromná restaurace, v patře bylo ubytování pro hlídače, který se zároveň staral o údržbu parku a umožňoval přístup na vyhlídkovou věž. Okolí bylo tehdy holé, takže z rozhledny bylo možné spatřit Cheb, za ním Dyleň a Zelený vrch s Bismarckovou rozhlednou, dále výběžky Smrčin a Krušných hor i vršky Slavkovského lesa. Tento rozhled ovšem patří dávno minulosti, vyhlídku dnes přerůstají mnohem vyšší stromy, takže většina návštěvníků nynější stylové kavárny ani netuší, jaký býval její původní účel. Zámeček je umístěn v chráněném lázeňském lesoparku „Sady míru“. V roce 1975 byl „Zámeček“ po částečné rekonstrukci a přístavbě plně přizpůsoben gastronomickému účelu.
Socha Františka
Původně parková plastika z roku 1924 od františkolázeňského sochaře Adolfa Mayerla, která znázorňuje malého chlapce s rybou. Po roce 1950 byla přenesena před Společenský dům, kde se s ní s oblibou fotografovaly pacientky a stala se tak symbolem Františkových Lázní. K její popularitě přispěla legenda, vymyšlená lázeňským fotografem panem Škardou, podle které každá pacientka, která se dotkne palce levé nohy Františka, otěhotní. Původní originál Františka je dnes vystaven v městském muzeu, před Společenským domem je umístěna napodobenina.
Společenský dům
Společenský dům je jednou z dominant Františkových Lázní a nejvýznamnější veřejnou stavbou z doby založení lázní. Stavba byla zahájena hned v roce 1793 a již v roce 1795 byl Společenský dům otevřen. Klasicistní stavbu velkého sálu a hlavní budovy navrhl stavitel Ing. Rothhesel z Brandýsa nad Labem. Sál byl ve své době označován za jeden z nejvýstavnějších v Čechách a konaly se v něm všechny významné společenské akce. Dům tak plnil funkci společenského centra, kde se všichni lázeňští hosté sešli u společné tabule při obědě a večeři, naplnili svůj volný čas u kulečníku nebo se uvolnili při tanci na četných tancovačkách a bálech, které byly tehdy chápány jako léčebná společenská kúra. V roce 1865 se Františkovy Lázně staly městem a v následujícím období začaly dosahovat rozměru světových lázní. Proto městská rada rozhodla o stavbě nového velkolepě pojatého společenského sálu. V duchu doby ji navrhl v roce 1876 františkolázeňský stavitel Gustav Wiedermann jako reprezentativní novorenesanční stavbu s prostorným interiérem a propojil jí s oběma staršími budovami. Stavba byla dokončena v roce 1877. Sál je i dnes, stejně jako v době svého vzniku, využíván jako místo ke konání kongresů, pořádají se zde plesy a probíhají významné společenské události.
Kostel Povýšení Svatého kříže
Výstavba kostela započala v roce 1812, kdy Františkovy Lázně navštívil císař František I. a na žádost chebského magistrátu uvolnil z církevního fondu finanční prostředky na jeho stavbu. Kostel byl dokončen v roce 1819 a patří po architektonické stránce mezi nejkrásnější empírové církevní stavby v Čechách. Fresky v interiéru jsou dílem malíře Kandlera.
Kostel Svatého Jakuba
Jednolodní barokní kostel svatého Jakuba s věží v průčelí byl v roce 1740 postaven v Horních Lomanech po požáru staršího kostela. Františkovy Lázně patřily v devatenáctém století k hornolomanské farnosti.
Evangelický kostel
Evangelický kostel v historizujícím slohu s trojlodní bazilikou s románskými prvky od chebského stavitele Karla Haberzettla. Kostel se stavěl 5 let a vysvěcen byl v roce 1880.
Pravoslavný kostel Svaté Olgy
Věrná napodobenina ruské pravoslavné architektury byla postavena františkolázeňským stavitelem a pozdějším starostou Gustavem Wiedermannem, který postavil obdobné stavby i v Karlových Varech a Mariánských Lázních. Františkolázeňský pravoslavný kostel měl předlohu v projektu ruského architekta Obera. Byl dokončen a vysvěcen v roce 1889.
Synagoga
Františkolázeňská synagoga byla postavena v letech 1873–1875 podle plánů architekta Karla Wiedermanna jako nárožní budova na dnešní Americké ulici. V roce 1938 byla nacisty vypálena, trosky byly později odklizeny. Dodnes je na místě, kde stála, proluka mezi domy. Je zde umístěn památník.
Pomník císaře Františka I.
Pomník autora Ludvíka Schwanthalera, zobrazující císaře se zakládající listinou v ruce, byl odhalen v roce 1853. Původně stál v městském parku, po první světové válce byl v roce 1920 jako symbol habsburské monarchie odstraněn, aby byl roku 1993 znovu odhalen uprostřed Izabeliny promenády.
Busta Dr. Adlera
Mramorová busta zakladatele lázní od Karla Wilferta stojí před kolonádou Solného a Lučního pramene. Sbírku na její postavení inicioval v roce 1893 architekt Gustav Wiedermann při příležitosti 100. výročí založení lázní, aby tento záměr již jako starosta zrealizoval. Pomník byl odhalen 20. září 1902 během oslav výročí samostatnosti lázeňské obce.
Pomník J. W. Goetha
Pomník byl postaven v roce 1906 podle návrhu chebského sochaře Karla Wilferta ml. V jeho středu je bronzový reliéf s podobiznou básníka, mramorové sochy vpravo a vlevo symbolizují Krásu a Pravdu, postranní mramorové reliéfy znázorňují Lyriku a Drama.
Jezdecká socha císaře Františka I.
Bronzová socha byla slavnostně odhalena 7. června 2002 před Sadovou kavárnou. Jedná se o odlitek originálu, který stál na Smetanově nábřeží v Praze do roku 1918, kdy byl přemístěn do Národního muzea. Františkolázeňská socha byla odlita mistrem Pavlem Horákem ve spolupráci se sochařem Olbramem Zoubkem.
Pomník Josefa II.
Socha od Karla Wilferta stála od roku 1887 na náměstí v Chebu. Po I. světové válce byla dvakrát svržena. Je symbolické, že přitom přišla o pravou ruku, ve které držela toleranční patent. Poté byla umístěna na zahradě sídla chebského archivu a teprve po dlouhých osmdesáti letech byla znovupostavena ve Františkových Lázních.
Pomník Františka Josefa I.
Socha je odlitkem originálu, který vytvořil J. V. Pekárek pro císařský salonek nádraží Franze Josefa v Praze, a který byl od roku 1918 umístěn v depozitáři Národního muzea v Praze. Pomník byl slavnostně odhalen 25. září 2004 za účasti Otto von Habsburka, knížete Karla Schwarzenberga a dalších významných hostí.
Meteorologický sloup
Sloup vznikl z iniciativy místního zkrášlovacího spolku a veřejnosti byl předán 15. května roku 1882. V době svého vzniku byl meteorologický sloup významným veřejným informačním místem pro lázeňské hosty a ostatní veřejnost. V roce 2008 Město Františkovy Lázně jako vlastník sloupu zrealizovalo jeho obnovu a byl mu vrácen původní účel a význam.
Podivná rozhledna (Salingburg)
Pseudogotická stavba je napodobeninou středověkého hradu. Byla otevřena 7. září 1906, na počest pětistého výročí první zprávy o kyselce v blízkosti lázní. Hrad má 10 m vysokou věž s cimbuřím a měl sloužit i jako rozhledna, neboť rozhledny byly v té době velmi populární a měla je i ostatní lázeňská města, jen ve Františkových Lázních chyběla. Kvůli vzrostlým stromům a vedlejšímu modernímu hotelu dnes už bohužel okrouhlá věž s cimbuřím nenabízí žádný rozhled.
Oficiální stránky města Františkovy Lázně naleznete zde.